Štěstí

Jako by
zaplavil doušek malin
vyhaslou solnici úst

jako by
někdo
proťal oblázkem déšť

Svět
jako by

dokramařil

Hledání

Jsou pole samý stín
a v nich brázdy
temný klín

Nespěchej

klisny nozdrami
nezazpívají

Nespěchej

Je pole jen stín
v něm brázda
žvýkající mim

Anonym

jednou
spatřil jsem jaro
vepsané třemi slovy
na zeď kostela

kdosi skrze sebe
uvěřil ve mne -
- v tebe - v nás
a napsal vzkaz:

Život je Lukáš

Moralitka

Rozteskněni biliárem
v bezbranné usedlosti pivnic
v touze té a té
popadnem boky
ať jsou čísi nečísi...

a dav se může uprskat:

"Nedej Bože!
Myšlenky zas páchnou
člověkem!"

Krajánek vypravuje

Ani jeden z trombónů
v zatáčce u rybníka
nevytroubí

dychtivý senoseč
rozevlátých ňader

nahé krasavice
s vlčími máky
v klíně

hromobití srdcí
v rozmarýně

Věřte
pot je třeba stírat
z těla

tělem

Prvosenka

Otevřené okno vdechlo
Ikara bez křídel

na intelekt
nezbyla jediná krůpěj času

                                          teď

TEĎ konečně
dozrála partitura
měchuřiny srdce

až se zdálo vznešené

i chmýří pod nosem

Školák

dodřímal trýzeň navíc
odešel k přirozenosti
a zeptal se:

Smím?

A směl!