Ivana Recmanová

Narodila jsem se v Kladně a v současné době zde také žiji. Živím se jako překladatelka, redaktorka a korektorka na volné noze. Zatím mi vlastní poezie vyšla pouze ve sbírkách (např. v Psovi se zavřenýma očima z roku 2005). Dále jsem básně cizího autorstva přeložila, a to konkrétně z angličtiny od Janara Sarapu a Eliase Hirschla pro 1. mezinárodní festival slam poetry v Olomouci a ze španělštiny od Adiós al Futuro a Macareny Muru vydané v antologii My, intersex. 


Voda

Třicetistupňové vedro
Podlaha, která vrže
A přišla voda…
Tolik lásky svět neviděl
Jeho spolubydlící mě musejí nenávidět

Propad teplot do podzimního počasí
Bolest hlavy, škrábání v krku
A přišla voda…
Místo oběda prášek z lékárny
Smí se smrkat do utěrky?

Meteorologické výstrahy
Nocleh ve Starém, nebo Novém Lískovci?
A přišla voda…
Holinky nebo hodinky
Oboje jsem si nechala ve Středočeském kraji


Rande s kočkou

Zjišťuji, zda je pravou ženou ona
Když sedíme na rande u ní doma
V knihovničce se jí skví klasikové
Na stolku alba Báry Basikové
Ptá se mě: Tak ty píšeš poezii?
Zajímá se, z čeho pak teda žiji
Když jí pravdu vyjevím, smíchy prská
V tom jí skočí do klína kočka perská
Že prý má na kontě jedenáct míčů
Hele, příště zvu na rande tvou číču



Stěhování

Připadám si dnes jako šašek,
když vměstnávám život do tašek.

Otevírám skříň a zjišťuji, že mám další čepici. Venku prší, ale můj mus mě nutí pokračovat v této náročné práci.

Zmocňuje se mě skličující pocit, když balím knihy, které jsem dosud nezačala číst; jistě pro tento fenomén existuje jednoslovný výraz v japonštině. Postihl mimo jiné i příručku gramatiky moderní spisovné arabštiny napsané anglicky.

Hraji s lichožroutem pexeso a dvě ponožky končí v remíze. Přenáším krabice, abych mohla odnést skříň, a následně prohrávám tohle kolo Sokobanu.

Když si mám sklidit dva páry bot,
zmocňuje se mě studený pot.
Nesmím zapomenout na větrák.
Kdo chce koupit okurek metrák,
nechť si skočí do Mekáče naproti.


Město paradoxů

Parkoviště místo stromů v rámci "environmentálních opatření"
Vyučující, který udělil studentovi poznámku za to, že zpíval o hudební výchovu
Lidé v mandelince dušující se, že z nich tělesné tresty udělaly slušné lidi, a posílající do války na Ukrajině LGBT+ osoby
Přechod pro chodce v nejkratším rozdělovském úseku
Dny města s Filharmonií Hradec Králové a teplickou skupinou Kabát
Obec zhuntovaná hutnictvím a obklopená lesy
Vánoční výzdoba na konci června
Pivní bar Gaza


Anděl

Potkala jsem anděla,
a i když se to nedělá,
dotkla jsem se mu roucha
přilepená jak moucha.

Jsi už člověk, či jen stín?
Zaháníš mi každej splín.
Byť jsem řeka a ty břeh,
neptáš se mě: "Nač ten spěch?"

Možná máš piedestal,
avšak ze mě se nestal
žádný modloslužebník.
City nejsou zkušební…

Nabíd mi rámě, deštník.
Co když jsem teď nevěrník?
Páč co když značí rámě
lásku muže ke své dámě?

Potkala jsem anděla,
a kdybych byla věděla,
že nechci být bez tebe,
šli bychom hned do nebe.