Jindřiška Angerová
Básně
Jindřiška Angerová (1942) je redaktorka, básnířka a autorka dvou knih o víně. Svoji poezii publikovala v SOHO revue, v antologii lesbické poezie Promluv a v roce 1992 v nakladatelství ALE vydala samostatnou sbírku Těsná náhoda. Útlou knížečku doplnili obrázky výtvarnice
Helena Šmídová (1965)
Až tam
O jedné věci chci chvíli snít
a potom touhle cestou
kousíček popojít
Až na rozcestí jednou dojdeme
porozhlédneme
kudy jsme tenkrát šli
Pak možná řekneme
že jsme tu byli
na chvíli
A nezvrátili včas
směr kroků bázlivých
Abychom vešli tam
kam jsme už
nechtěli
***
Půjdu tam blíž
tam někam daleko
kde není nic už víc
a není nic už míň
Až někde daleko
vytryskne možná dík
studené vodě vstříc
na přeoranou zem…
Už asi zůstanu
Nedělní ráno
Na nic se nechci ptát
Je den
a hvězdy už
zakryly svoji tvář
nad chrámem ztemnělým
Na nic se nechci ptát
nechci znát odpověď
Mé kroky přešly už
tenounký
kluzký led
***
Hodiny na půdě
v peřině prachu
hlas
Odbíjí neslyšně vteřiny zítřka
pod prachem ukrytý
čas
Těžký vzdech titkotu
vychladlý trámovím
usíná
Vikýřem v podkroví
pomalu utíká
věčnost
***
Chci ulehnout chvíli
na lože směstnané
sny svými ustlané
v koutečku pokoje
na lože jen moje
Chci vstávat po ránu
z lože zavátého
teplem zahřátého
V koutečku pokoje
Noc už není moje
Postní
Minulé dny
i měsíce
a roky
Takzvaný čas
jenž rafijemi bloudí
cestami pocitů
ukryté touhy
Skrz tělo děravé
do duše zúžené
Bezmocné touhy
Chlad sluce
i žár měsíce
fatamorgána hvězd
vržených z prostorů
zmizelých nadějí
vejdou se do pláče
Slzou čas prokletý
a ponížený tělem
Zdánlivou bolestí
Dokoná s úsvitem
pod nastavenou dlaní
Sen jarní deštivé noci
Už nezáleží na mně
jak posouzena bude
má druhá osoba
Do níž se převtěluji
za noci plné květů
Už nezáleží na mně
jak posouzena bude
má druhá osoba
Které jsem odevzdala
svůj plášť do deště
Už nezáleží na mně
jak posouzena bude
má druhá osoba
Odplulá od břehu
snového vzletu
Už nezáleží na mně
jak posouzena bude
má druhá osoba
Vtěsnaná do sebe
Budu spát ještě
Snad někdy
Ve chvílích naděje
poslední
Skončí
co zůstává nakonec
Odešly sny i touhy
do večna konečného
Snad někdy
na nebi nebo v očistci
přijde satisfakce